Bílkovina

3D struktura proteinu je dána jeho terciární strukturou. Výsledné prostorové uspořádání proteinu je závislé na pořadí jednotlivých aminokyselin v řetězci. Různé aminokyseliny mají různé biochemické vlastnosti a tak jejich kombinace a kombinace jejich vlastností udává jak prostorové ...

Základní vlastnosti bílkovin

V proteinech jsou aminokyseliny vzájemně vázány aminoskupinami –NH2 a karboxylovými skupinami –COOH amidovou vazbou –NH–CO– (amidy), která se v případě proteinů nazývá peptidová vazba. Podle počtu aminokyselin, které jsou v molekule takto navázány, rozlišujeme oligopeptidy ...

Struktura bílkovin

čtyři konformační úrovně struktury bílkovinné molekuly. Od nejjednodušší k nejvyšší Rozlišujeme primární, sekundární, terciární a u některých složitějších proteinů ještě kvartérní strukturu bílkovinného řetězce.

Primární struktura

Primární struktura je dána pořadím aminokyselin v polypeptidovém řetězci. Standardně se zapisuje od N-konce k C-konci proteinu. Poprvé ji stanovil v roce 1953 Frederick Sanger, čímž byla poprvé dokázána jedinečná kovalentní struktura bílkovin. Určuje chemické vlastnosti bílkoviny ...

Sekundární struktura

Sekundární struktura je prostorové uspořádání polypeptidového řetězce „na krátké vzdálenosti“, tzn. mezi několika po sobě jdoucími aminokyselinami. Poprvé byla určena v 30. a 40. letech 20. století. Jsou rozpoznávány různé druhy těchto stavebních motivů: alfa šroubovice ...

Terciární struktura

Tímto pojmem se označuje trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce. Obecně neexistuje jasná hranice mezi pojmy sekundární a terciární struktura, ale v bioinformatice se standardně hovoří o části řetězce (sekundární struktura) a celém řetězci (terciární struktura).

Aminokyselin

Biogenní aminokyseliny Glycin (Gly, G) Alanin (Ala, A) Valin (Val, V) Leucin (Leu, L) Isoleucin (Ile, I) Serin (Ser, S) Threonin (Thr, T) Tyrosin (Tyr, Y) Methionin (Met, M) Cystein (Cys, C) Lysin (Lys, K) Kyselina asparagová (Asp, D) Asparagin (Asn, N) Kyselina glutamová (Glu, E) ...

Aminokyseliny

Polypeptidy

Polypeptid je obvykle označení pro peptidový biopolymer složený z více než 10 aminokyselin. Mezi polypeptidy tedy podle této definice patří i bílkoviny (proteiny), jejichž řetězec však bývá ještě mnohem delší; někdy se však termíny polypeptid a protein v podstatě zaměňují. ...

Myoglobinu

Myoglobin - 3D Myoglobin je monomerický protein obsahující jeden globin a navázanou hemovou skupinu. Vyskytuje se v některých svalech, kde plní v podstatě funkci hemoglobinu, totiž přenáší kyslík. Skládá se z 153 aminokyselin. Myoglobin v lidském těle vzniká v srdeční svalovině ...

Frederick Sanger

Frederick Sanger Frederick Sanger (* 13. srpna 1918) je britský biochemik. Je dvojnásobným nositelem Nobelovy ceny – z roku 1958 za určení struktury inzulínu a z roku 1980 za metodu zjišťování struktury bílkovin, nukleových kyselin a virů. Spolu s ním cenu obdrželi americký molekulární ...

Kovalentní

Kovalentní vazba je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky. Atomy účastnící se vazby si tímto způsobem zaplňují valenční vrstvu elektronového obalu. Energie kovalentní vazby je větší než ...

Alfa šroubovice

Schéma alfa-helixu (francouzsky) Alfa-helix („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání bílkovin (konkrétně jejich tzv. sekundární struktury). Druhým je beta-skládaný list. Alfa-helix má tvar pravotočivé šroubovice, při pohledu shora tvoří ...

Skládaného listu

Antiparalelní beta-skládaný list Paralelní beta-skládaný list Beta-skládaný list (někdy jen skládaný list, anglicky beta sheet) je typ prostorového uspořádání bílkovin. Spolu s alfa-helixem představuje asi nejznámější pravidelné uspořádání v tzv. sekundární struktuře ...

Vodíkovými můstky

Vodíková vazba ve vodě (černé přerušované čáry). Béžové čáry: kovalentní vazby mezi atomy kyslíku (červeně) a vodíku (bíle). Vodíková vazba (vodíkový můstek) je druh slabé vazebné interakce mezi molekulami, ale může se uplatnit i v rámci dvou částí jedné molekuly. ...

Symetrie

Symetrie je jedním z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie posledního století. Daný jev či objekt je symetrický, jestliže je pro něj možné zavést či uvažovat určitou operaci symetrie, pomocí které se příslušný jev či objekt stane v jistém ...

Disociovatelné

Tento článek pojednává o fyzikálně-chemickém pojmu. O psychologickém pojmu pojednává článek disociace (psychologie). Disociace je děj, při kterém dochází k štěpení komplexů, molekul nebo solí na menší molekuly, ionty nebo radikály. Tento proces je často vratný. Disociace ...

Organismů

Organismus je v biologii i ekologii živá bytost. Slovo pochází z řeckého organon, což znamená instrument. Podle FAO jsou všechny organismy schopné reakce na vnější podněty, rozmnožování, růstu a stabilní existence. Základní složkou živých organismů jsou buňky (viz kapitola ...

Kolagen

kolagenová vlákna typu I v transmisním elektronovém mikroskopu Model krystalové struktury trojité šroubovice kolagenu Pro-Pro-Gly103 Kolagen je skleroprotein, extracelulární, ve vodě nerozpustná bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. Tvoří 25–30 % ...

Elastin

Vazivová tkáň včetně vláken elastických Elastická vlákna Elastin je nerozpustný skleroprotein, jehož jméno je odvozeno od jeho elastických vlastností. Je základní složkou některých typů vaziva a je roztroušen v mimobuněčném prostoru různých orgánů obratlovců od kruhoústých ...